Chceš studovat psychologii?

 Ahoj!
Jak jste se mohli dočíst v biu, v září nastupuji na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor psychologie. A jelikož jsem nesázela na jednu kartu, tak jsem si samozřejmě podala přihlášky i na další VŠ, které tento obor nabízí. V tomto článku bych chtěla shrnout, jak se na přijímací zkoušky připravit a jak probíhají na jednotlivých VŠ.

edit: Ahoj :), chtěla bych jen upozornit, že informace v tomto článku již nemusí být aktuální (jsou z roku 2015). Proto si informace raději ověřte na webech příslušných fakult. Zároveň pokud máte nějaké dotazy ohledně příjimaček či studia na FF UK, napište mi raději email - slezakova.karolina@seznam.cz. Na blog již nechodím a ke komentářům se dostanu s několikaletým (shame on me) zpozděním. Díky!

1) Co to znamená "studovat psychologii"?
V průběhu posledního ročníku na gymnáziu jsem zjistila, že ne každý ví, co to znamená "studovat psychologii". Poměrně velké procento lidí si myslí, že vystudujete bakaláře a už můžete lidem promlouvat do duše. Pak vystudujete magistra a už je z Vás klinický psycholog, který může terapií léčit lidi. Cha! Naivky. Studium psychologie je komplexní a celkově hodně složitý obor. Během bakaláře se snažíte naučit teorii, na magistrovi alespoň trochu praxe a také si upřesníte Vaši specializaci, což znamená zda budete klinickým psychologem nebo forenzním(soudním),...těch odvětví je opravdu celá řada. Tím ale většinou Vaše studium nekončí. Po magistrovi většina studentů pokračuje na doktorský stupeň, který už určí Vaši specializaci. Po skončení tohoto stupně ale stále nejste klinickým psychologem. Nejsem si jistá, jak je to u forenzních psychologů či jiných, ale u kliniky musíte splnit minimálně jednu atestaci a několik let být pod supervizí (dohledem staršího psychologa). To znamená, že pokud chcete opravdu pomáhat lidem, nebo zkoumat případy vrahů, věnovat se tomu, jak vnímáme svět, nebo cokoliv jiného, počítejte s tím, že to za 5 let nebude! Každopádně profesi psychologa můžete vykonávat i s magisterským titulem a uplatnění najdete v různých odvětvích. Pokud ovšem opravdu stojíte o terapeutické zaměření, čeká Vás ještě několikaletý psychoterapeutický výcvik :).

2) Jak se na psychologii vůbec dostat? 
Setkala jsem se i s lidmi, kteří považují tenhle obor jako záchranný. Jestli ještě nejste v maturitním ročníku, nebo jste na něj už zapomněli, tak to znamená, že je to obor, na který Vás zaručeně vezmou a nemusíte se ani snažit. Omyl! Je to přesně naopak! Přijímačky na psychologii jsou neuvěřitelně náročné. Musíte tomu věnovat svůj čas, přípravný kurz Vás nezachrání. Pokud nejste z gymnázia, nezoufejte. Gymnazisté nemají ani o krok napřed, jelikož psychologii se věnuje jen malá část maturitního semináře ZSV. Tady mám pro Vás pár tipů, která by Vám mohli pomoci k přijetí :) 

1. MUSÍTE MÍT MOTIVACI! Pokud nevíte, proč to chcete studovat, ani to nejspíš nezkoušejte. Setkala jsem se na přijímacích zkouškách se spoustou lidí, které by tento obor bavil, ale ani nevědí proč. Tohle je opravdu klíčové a já můžu říct, že moje motivace mě v podstatě dostala na psychologii. Stačí si ujasnit alespoň směr, kterým se má Vaše studium ubíhat – jestli chcete být klinický psycholog, personalista, vědec,...atd. A nemusíte mít ani jasnou představu, stačí mít alespoň nějakou představu – zda chcete pracovat s dětmi/dospělými, nebo se chcete věnovat výzkumu mozku a nebo, že Vás zajímá obojí, ale ještě jste se úplně nerozhodli. Teoreticky to nemusí být ani pravda, pokud budete opravdu přesvědčivý. 
2. NESMÍTE PODCENIT PŘÍPRAVU – opravdu si nemyslete, že se dostanete jen tak, bez toho, abyste si něco přečetli. Já osobně jsem se začala připravovat asi 4-5 měsíců před prvními přijímacími zkouškami. Měla sem pocit, že nestíhám, ale nakonec jsem se připravila docela slušně. Celá příprava spočívala ve čtení knížek s psychologickou tématikou a vyhledávání informací z psychologie. Na internetu se dají najít oborové testy z předchozích let, podle kterých se dá řídit během přípravy. Je jen na Vás, kolik času tomu věnujete, ale nic se nesmí přehánět. Co se týká gymnazistů, tak já jsem měla společensko-vědní seminář, seminář pedagogické psychologie a maturitní ZSV. Všechny tyto semináře vřele doporučuju a kdo si k nim přihodí i biologii má skoro vyhráno. Poslední co u tohoto bodu chci říct je PRAXE (!!!). Praxi potřebujete. Stačí dobrovolně chodit do domova důchodců nebo pro tělesně postižené. Nebo být instruktorem na dětském táboře. Praxe se cení na každé VŠ!! A zde platí pravidlo "čím více, tím lépe".
3. NEVĚNUJTE SE JEN TOMU, CO VÁS BAVÍ – to znamená, že pokud Vás zajímá problematika poruch příjmů potravy, neměli byste číst a hledat informace pouze o PPP. U příjímaček potřebujete ukázat, že máte přehled a to poměrně široký. Potřebujete znalosti z obecné, vývojové, sociální, klinické psychologie, psychologie osobnosti a dějin. K tomu ještě musíte nastudovat základy biologie člověka, hlavně nervovou, hormonální a smyslovou soustavu. Mě osobně biologie a historie moc netáhne, ale musela jsem se jí věnovat právě o to víc, protože z jiných oblastí informace vyhledávám ze zvědavosti. 
3. BUĎTE UPŘÍMNÍ A OTEVŘENÍ, ALE HLAVNĚ SAMI SEBOU. Tenhle bod si zapamatujte hlavně pokud se probojujete až do 2. kola (viz níže). Na psychologii Vás dostane hlavně Vaš osobnostní profil, jak zapůsobíte. Pokud budete nervózní, nevadí. Hlásíte se na psychologii a lidé v komisi nervozitu chápou. Nechovejte se jinak než obvykle. Nesnažte se vystupovat přehnaně vzdělaně, pokud ty vědomosti opravdu nemáte. Nesnažte se komisi rozesmát trapnými vtipy. Ale nebojte se ozvat, pokud máte jiný názor na věc. Komise ocení, že máte svůj názor a že se nebojíte prosadit a diskutovat! 
4. NEPODCEŇUJTE ANI SEBE! Tenhle bod je také velmi důležitý. Na psychologii se hlásí obrovské kvantum lidí, ale to neznamená, že nemáte šanci. Nehledejte si statistiky, jaké jsou Vaše šance na přijetí (já to udělala a moc mi to teda nepomohlo). Statisticky jsou šance opravdu malé, ale já se vždy ujišťovala tím, že já se připravuji, mám praxi a semináře ve škole. Pak jsou lidé, kteří se na psychologii hlásí, protože ji berou jako záchranu a to znamená, že přípravu nemají žádnou a šanci téměř také žádnou.

3) Jak probíhají přijímačky?
Na skoro všech přijímacích zkouškách v republice se setkáte s 2. koly. V prvním kole na Vás čeká test studijních předpokladů a oborový test, v kole druhém je to ústní pohovor. A jak to tedy probíhá na jednotlivých školách? 

UNIVERZITA PALACKÉHO, FILOZOFICKÁ FAKULTA, OLOMOUC

• Termín 1.kola je cca v půlce května a 2. kole na konci května. Dostat se do Olomouce problém není, ale najít konkrétní místo konání zkoušky už problém byl (aspoň pro mě).
• "Úžasně" vyřešená registrace, že jste se dostavili – šíleně dlouhá řada, stolečky s jednotlivými počátečními písmeny a chaos, ale dostanete propisku.
• Oba dva testy trvají 50 minut. Na všeobecné předpoklady je to málo a na oborový test moc. 
• Testy se konají ve velkých aulách, takže moc místa kolem sebe nemáte. 
• Všeobecné předpoklady(SPF) bych zde označila za nejlehčí. Oborový test byl poměrně náročnější. Testy si můžete stáhnout tady.
• SPF se skládají většinou z češtiny, malá část je matematika (ale je opravdu jednoduchá), kritického myšlení, rozboru textu a kulturního přehledu, na který se stejně nedá naučit.
• Oborový test má kolem 50 otázek. Největší část je z psychologie, asi 15 otázek je z biologie a zbytek je sociologie a filozofie. 
• K tomu abyste postoupili do 2. kola Vám stačí 50 bodů z obou testů dohromady.Za špatné odpovědi se zde body nestrhávají, takže do 2. kola se dá dostat bez problémů.
• Pro 2. kolo si UPOL připravil okruhy otázek, můžete se podívat zde. Já osobně jsem těmto okruhů moc pozornosti nevěnovala, ale záleží taky na štěstí, na co se Vás zeptají (já měla štěstí). Komise se skládá ze 4 lidí. V prvé řadě se představíte, pak se Vás zeptají na MOTIVACI (!!!) a dají Vám asi 2 otázky z ohruhů. Tím pro Vás celé přijímačky končí. 
•  + výsledky zveřejňují velmi rychle :) 

MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA, BRNO

• Termín 1. kola je většinou v prvním květnovém víkendu. Druhé kolo se odehrává na začátku června. 
• Prostory pro písemnou část jsou opět poměrně ztísněné, ale registrace je vyřešena mnohem lépe. Stačí najít svou učebnu.
• Písemná část se skládá z TSP a oborového testu. TSP jsou vyhlášené svou obtížností. A upřímně stojí pěkně ta ho***. Test je rozdělený do 6 oddílů. Každý oddíl je zaměřený na něco jiného a každému jde taky jinak. Celkem je zde cca 60 otázek, na které máte 110 minut. Nestihnete všechno a ani se o to nesnažte. za špatné opovědi se zde strhávají body a vy potřebujete poměrně vysoký percentil. Tip: Zaměřujte se jen na ty oddíly, které Vám jdou, netipujte. Stačí Vám okolo 30 správných odpovědí a máte vyhráno. TSP zde.
• Oborový test na MUNI není příliš náročný. Skládá se ze 45 otázek, 15 z biologie + 30 z psychologie. Na test máte 35 minut a úplně Vám to stačí. Oborové testy na stránkách MUNI nenajdete, ale pokud zagooglujete, najdete je. Tip do googlu: oborový test z psychologie muni
• Do druhého kola se může dostat pouze 120 lidí. Potřebujete vysoký percentil z TSP (alespoň 75) a 60 percentil z oborového testu. Pokud splníte 60 percentilovou hranice automaticky jste postoupili do 2. kola, problém je v tom, že lidé se pak řadí podle TSP a pouze 120 z nich je pozváno na pohovor.
• Pohovor probíhá opět formou komise, ve které jsou opět 4 lidé. tentokrát nejsou žádné tématické okruhy. Pohovor probíhá uvolněnou formou povídání. Opět se musíte představit, zmíníte motivaci, četbu, praxe. 

MASARYKOVA UNIVERZITA, FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ, BRNO

• Na tuto fakultu jako jedinou nemusíte dělat klasické přijímací testy. Jsou zde SCIO testy. Ale to není taková výhoda. 
• Musíte složit test ze ZSV a OSP.
• Máte více termínů.
• Potřebujete nejlépe 170 bodů v součtu (což znamená např. z OSP 80 a ze ZSV 90).
• Za SCIA MUSÍTE platit. Dohromady oba testy stojí kolem 1000 kč. 
• Berou asi nejvíc lidí.

UNIVERZITA KARLOVA, FILOZOFICKÁ FAKULTA, PRAHA

• Termín 1. kola je koncem května a druhého v polovině června. 
• Co se týká UK, tak se nedozvíte příliš mnoho informací. V pozvánkách Vám nepoví, jak dlouho testy trvají ani co na ně musíte umět. 
• Písemné testy jsou zde opravdu specifické. Trvají kolem hodiny a půl a jsou složené z několika částí – test ze ZSV nebo biologie, test z psychologie, všeobecné studijní předpoklady a 2 krátké eseje. Za špatné odpovědi se body neodčítají.
• Výhodou je, že si můžete vybrat, jestli chcete psát test radši z biologie nebo ZSV (já psala ZSV), variantu testu zaškrtnete přímo tam. Tento test má kolem 30 otázek a je na něj pouhých 9 minut. 
• Test z psychologie není až tolik náročný. Skládá se asi z 90 otázek na které máte 20 minut. Dá se to zvládnout.
• Všeobecné předpoklady jsou poněkud náročnější. Nejjednodušší je rozbor textu a logické příklady. V testu je asi 30 úkolů, na které máte kolem 25 minut. Test se nedá celý stihnout, a proto se nezasekávejte u úkolů, které Vám nejdou vyřešit.
• Testy na internetu neseženete. UK si je dobře hlídá.
• Co se týká esejí, dostanete 2 témata, na která musíte něco napsat. Je jen na Vás kolik toho napíšete a co budete psát. Tyto eseje se rozebírají až při pohovoru. Pro představu my měli téma "Co se Vám právě honí hlavou?" a "Tvůj nejneobvyklejší zážitek. Co ti dal."
• Do druhého kola potřebujete minimálně 25 bodů ze všech 3 testů. Čím víc bodů, tím lépe, protože body se pak sčítají s ústními. 
• Druhé kolo se skládá z analýzy videozáznamu, první a případně druhé komise. 
• Videozáznam je krátké video, většinou dítěte nebo kolektivu. Důležité je všímat si opravdu detailů. Video uvidíte 2x a poté musíte napsat jeho analýzu. Tip:Vyhněte se diagnostice!! Nepiště, že díte ve videu má ADHD, nemůžete to vědět! Za to se strhává mnoho bodů!
• U první trojčlenné komise Vás čeká to samé, co v těch předchozích. Představení, motivace, rozbor praxí a četby + Vám ukážou srovnání Vašich testů s ostatními. Pokud jste je oslnili a ukázali, že na to máte, pošlou Vás ke druhé komisi. Pokud ne, jdete domů.
• U druhé asi pětičlenné komise se opět představíte a poté se Vás většinou ptají na věci, které je zaujali z Vaší četby nebo praxe. Nechají Vám také prostor na to, se předvést, čili motivaci. Hned potom Vás pošlou za dveře a zachvíli Vám sdělí celkový počet z přijímacích zkoušek. 
• Hranice pro přijetí se pohybuje kolem 70-72 bodů z ústních i písemných.

Další: OSTRAVSKÁ UNIVERZITA – zde vím jen o pohovoru a obecných předpokladech (nehlásila jsem se sem)
UNIVERZITA KARLOVA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA, PRAHA – tady můžete studovat dvouoborovou psychologii se speciální pedagogikou nebo také jednooborovou psychologii. (opět jsem se nehlásila) 

Na všechny přijímací zkoušky potřebujete občanku a pozvánku. Propisky Vám všude (kromě UK) dají. Na pohovory bych doporučovala formální oblečení (oblek, šaty, podpatky), udělá to dobrý dojem. 

Malá statistika nakonec:

• Na UPOL se hlásí kolem 700 lidí a berou cca 60.
• Na FF MUNI se hlásí mezi 800-900 lidí a letos vzali 60 (uváděli 30)
• Na FSS MUNI se letos dostalo 83 lidí
• Na FF UK se pravidelně hlásí kolem 1000-1200 lidí a berou cca 60 (letos vzali 66)

Pokud by někoho zajímalo ještě něco, napište dotaz do komentářů. Doufám, že Vám tento článek pomohl a všem, kteří se v následujících letech chtějí hlásit na psychologii držím palce! 

Cora